Stezka
POPRAVČÍ A ŠIBENIČNÍ VRCH V KŘENOVICÍCH
Naučná stezka „Šibeniční a popravčí vrch v Křenovicích“ je věnována událostem spjatým s výkonem hrdelních trestů v období středověku a raného novověku (13.–18. století). Přestože obec Křenovice vlastní hrdelní právo nikdy neměla, neboť spadala pod vrchnost ve Slavkově, má tato stezka přiblížit zájemcům historickou lokalitu, která se nachází v křenovickém katastru a v mapách je dodnes nazývána „Na spravedlnosti“. Konaly se zde popravy osob odsouzených ve městě Slavkově, které hrdelní právo mělo a účastnili se jich jistě lidé ze širokého slavkovského okolí, tedy i z Křenovic. Stezka je rovněž věnována památce nevinných obětí, kterých mezi popravenými bylo jistě mnoho. Nešlo totiž vždy o těžké zločince, ale i o drobné zloděje, kteří kradli z hladu, nebo o osoby ze zločinu pouze nařčené; obecně známým příkladem je čarodějnictví.
Hrdelní soudnictví na Moravě procházelo poměrně složitým vývojem. Výkon někdejšího zeměpanského regálu (práva popravy), prováděný úředníky v sídlech správy příslušné provincie, přecházel záhy na panovníkem dosazované rychtáře královských měst. Výkon práva popravy byl postupně převeden i na církevní a další vrchnosti.
Jak to bylo u nás?
„Roku 1288 vyňal král Václav II. poddané slavkovské komendy Německých Křížovníků z pravomoci úřadů župních a dovolil jim postaviti šibenici. Řád Německých rytířů držel komendu ve Slavkově až do roku 1411. Šibenice tato byla zrušena roku 1789 na hranici slavkovsko-křenovické“.
(Ličman, A.: Slavkovský okres, Vlastivěda moravská, Brno 1921, s. 328.)